Lex OZE II míří na vládu, první společenství by mohla vznikat od poloviny roku 2023

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) dnes zveřejnilo upravenou novelu energetického zákona, tzv. Lex OZE II, která zavádí pravidla pro komunitní energetiku. Podle analýzy Unie komunitní energetiky (UKEN) doznal návrh výrazných změn, řada z nich je ale pozitivních a rozvoj komunitní energetiky podpoří. Klíčové je odstranění diskriminace členů společenství ze strany obchodníků a přesné určení práv a povinností účastníků trhu při sdílení elektřiny. UKEN však apeluje na to, aby Parlament novelu schválil nejpozději do poloviny roku 2023, jinak hrozí riziko, že vládou slibovaná funkční komunitní energetika od 1. 1. 2024 nebude možná.

Původní návrh dával obchodníkovi právo jednostranně změnit podmínky smlouvy o dodávce elektřiny každému, kdo se zapojí do sdílení elektřiny (např. navýšit cenu za dodávky elektřiny o tolik, aby se lidem nevyplatilo být členem společenství). Na problematické ustanovení jsme jako první upozornili v předchozí tiskové zprávě a většina ministerstev se proti této diskriminaci zákazníka vymezila v meziresortním připomínkovém řízení. V aktuálním návrhu novely již toto ustanovení nenajdete.

Jak může energetické společenství fungovat v praxi?

‍

I když návrh na první pohled doznal výrazných změn, zůstává stále velmi kvalitní. MPO stanovuje práva a povinnosti všech aktérů na trhu, např. distributorů ale i energetických společenství, zejména pokud jde o sdílení elektřiny prostřednictvím veřejné distribuční soustavy. Současně významně posílila ochrana zákazníků zapojených do energetických společenství.

„Je klíčové, že návrh myslí i na ochranu těch zákazníků, kteří se stanou členy energetických společenství. Pokud se člen již nebude chtít podílet na sdílení elektřiny, například z důvodu vysokých poplatků za členství, může tak učinit bez sankcí a společenství musí sdílení této osobě ukončit. Pokud by energetické společenství svého člena ke sdílení i nadále nutilo, může mu Energetický regulační úřad (ERÚ) uložit pokutu až 15 000 000 Kč. Energetickým společenstvím se nekalé jednání se svými členy nevyplatí,” hodnotí problematiku ochrany členů společenství Eliška Beranová, právnička Frank Bold a UKEN.

‍

‍

Návrh je výsledkem dlouhého mnohostranného vyjednávání. Klíčová ustanovení pro funkční komunitní energetiku zůstala zachována a v mnoha ohledech i vylepšena. V ohrožení je však fungování sdílení elektřiny od 1. 1. 2024, a to kvůli odporu a zdržovací taktice některých subjektů, které v komunitní energetice vidí hrozbu pro své podnikání. Podle analýzy UKEN jsou ale právní argumenty odpůrců komunitní energetiky málo relevantní a plynou spíše z neznalosti problematiky. Novela splňuje všechny požadavky evropského práva a vychází z již fungujících a osvědčených právních úprav, jako je například právní úprava komunitní energetiky v Rakousku.

„I přes závazek vlády připravit novelu do konce loňského roku, MPO vyjednávání kvůli odporu energetických firem ke komunitní energetice protahovalo tak, že tyto termíny jsou den ode dne méně realistické. O to důležitější je, že zákon nyní obsahuje závazný termín pro začátek sdílení od 1. ledna 2024 i mnohé právní pojistky, požadující po účastnících trhu zajištění sdílení elektřiny právě k začátku roku 2024,” uvádí Ondřej Pašek, expert na energetiku Hnutí DUHA a UKEN.

‍

‍

Jednou z novinek, které novela obsahuje, je konkretizace a rozvinutí paragrafů k tzv. Elektroenergetickému datovému centru (EDC). To má zajišťovat „nové” služby v energetice, které souvisejí s vyšším podílem obnovitelných zdrojů, s decentralizací a potřebou digitalizace. V plánované půjčce z Národního plánu obnovy, o kterou musí česká vláda požádat do konce srpna 2023, je na EDC alokována 1 mld. Kč. Distributoři [1] opakovaně přislíbili, že sdílení elektřiny budou schopni spustit k 1. 1. 2024.

Právě funkční komunitní energetika, včetně sdílení, byla vždy primárním cílem UKEN. Termín 1. 1. 2024 je pro členy UKEN obtížně přijatelný kompromis a každé další zpožďování nepřijatelné.

“Do začátku ruské agrese proti Ukrajině byly důvody Opavska k přechodu na obnovitelné zdroje energie hlavně ekonomické a klimatické. 1000 m3 zemního plynu v našich úvahách znamenalo 10 tisíc Kč, které odtečou z regionu a budou nám chybět, nebo 2000 kg CO2, které dále zhorší klimatickou krizi. Teď přibyly morální důvody, proč nekupovat zemní plyn, hlavně ne ten z Ruska: těch 10 tisíc korun je přibližně cena 1 dělostřeleckého náboje ráže 152 mm. A my přece nechceme financovat nákup munice pro vrahy ukrajinských žen a dětí,” vysvětluje Jiří Krist, předseda ENERKOM Opavsko, z. s. a člen rady UKEN.

‍

‍

Kromě rizika neschválení novely do poloviny roku 2023 je jejím slabým místem i transparence při připojování nových výroben OZE. Ve svých připomínkách téma zdůraznilo i Ministerstvo životního prostředí (MŽP). Podle návrhu má nyní provozovatel distribuční soustavy (PDS) povinnost písemně odůvodnit nepřipojení a stanovit písemně předběžný termín a předběžné podmínky budoucího připojení. Současně musí měsíčně aktualizovat informace na webu o dostupné kapacitě distribuční soustavy.

Některá ustanovení novely Lex OZE II mají být účinná okamžitě po schválení, tedy ideálně od 1. 7. 2023. Společenství budou moci od data účinnosti vznikat, prodávat přebytky obchodníkovi nebo čerpat dotace. Se sdílením elektřiny novela zatím počítá od 1. ledna 2024.

[1] EDC budou provozovat subjekty ČSRES, schválila vláda 17. 8. 2022: Informace o záměru založit Elektroenergetické datové centrum (předložil ministr průmyslu a obchodu)